Od fotosyntézy po lotosový list: Příroda je plná zvláštností, které nás fascinují a občas nás donutí doslova „zezelenat“ závistí. Vědci se snaží vyvinout látky a produkty, které tyto přírodní divy napodobují. A jejich úsilí přináší výsledky, jak ukazuje například vynález samočisticích povrchů s proslulým lotosovým efektem. Pokud jde o „lepicí látky s mnoha vlastnostmi a pro nejrůznější účely“, je příroda takřka nevyčerpatelnou studnicí inspirace. Kde je život, tam je také lepivá síla.
Vezměme si například cukr. Z hlediska chemických vlastností jsou cukry podskupinou sacharidů. Na buněčné úrovni je cukr zásobníkem energie par excellence a je také životně důležitý pro flóru a faunu. To ale není všechno. Za určitých podmínek může cukr fungovat jako účinné lepidlo. Každé dítě, které si někdy olízlo prsty ulepené od cukrové vaty, to zná z vlastní zkušenosti. Jakmile totiž dojde k oddělení vodíku a kyslíku v krystalech cukru, například v důsledku vlhkosti, má vodík tendenci se opět vázat a lepí se na všechno, co mu přijde do cesty.
